Marie Antoinette

úterý 6. září 2011

Zfilmovaný život Marie Antoinetty pod režií Sofie Coppoly a hereckým výkonem Kirsten Dunst je plný luxusu, ale i mírné hořkosti, která byla ve skutečnosti přímo smrtící. Křišťálové lustry, navoněné paruky, zrcadla nad krbem, ve kterých se shlížejí napudrované tváře, róby plné mašlí a volánů, hrudníky zvýrazněné skvostnými šperky, víno k snídani, nadýchané polštářky, vějíře v ruce, peří ve vlasech, šampaňské tekoucí proudem, ty nejsladší dortíčky, vybrané látky, střevíčky a kloboučky...to vše a mnohem více uchvátí oko každé ženy, která se vžije do postavy rakouské arcivévodkyně, dcery Marie Teresie a manželky francouzského krále, Ludvíka XVI.

Marie Antoinetta byla známá pro svou krásu a zálibu v utrácení za bohaté šaty, krajky, boty a v neposlední řadě za epesní oslavy, které pořádala. Její sňatek byl zdařilým smírem francouzského dvora s Vídní. Její manžel, Ludvík XVI. trpěl fimózou, kvůli níž Marie čekala celých osm let do narození prvního potomka. Celkem se manželé těšili ze čtyř dětí. Jejich prvorozený syn však v pouhých devíti letech zemřel na tuberkulózu a Marie utrpěla těžkou ránu.

Mou velmi oblíbenou část filmu Marie tráví ve svém Chateau de Saint-Cloud, který zrenovovala. Zde se oprošťuje od strohosti a etikety královny, kerá bez služebných neudělá ani krok, čas tráví se svou pravou láskou, nosí nádherné nežné bílé šaty, krmí ovečky, pořádá pikniky pro přítelkyně a relaxuje u vody. Stále více je však trnem v oku mnohých poddaných, kteří její rozhazování již nemohou ustát, neboť trpí hlady. Marie byla však mylně označována za důvod bankrotu, který byl ve skutečnosti způsoben dotováním amerických kolonií. V průběhu Velké francouzské revoluce byla královská rodina zajata a následně byl královský manželský pár sťat gilotinou. Smutný konec však ve filmu zaznamenán není a opomenu-li nepřístojnou hudbu, která tento film doprovází, jedná se o nesmírně oddechový a milý požitek...

Milé dámy, nalijte si sklenku šampaňského a nachystejte makronky...velkolepý život královny Francie přichází!


































8 komentářů:

  1. Nevím, nějak se historie rodinky Ludvíka XVI trochu podobá dnešnímu stavu společnosti. Ovšem, kdo bude mít za současnou krizi hlavu pod gilotinou? Tento film, už asi nebudeme mít možnost vidět.
    Jinak souhlasím, film je nádherná romantika.

    OdpovědětVymazat
  2. už dlouho se chystám na tenhle film, díky za připomenutí. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělý tip Sandruško,na ten juknu-vypadá skvělě!Zítra už ti pošlu malý dáreček a tvé ocenění bude uveřejněno i na mém blogísku,tak pak jukni:-)Michaela

    OdpovědětVymazat
  4. Zdravím.

    Nepřístojná hudba? :-)
    Já tento film zbožňuji a to jsem se o Marii Antoinettu zajímala už dávno dávno před ním. Jsem blázen do historických filmů od 18 - 19. století, takže mohu srovnávat a lehce hodnotit.

    K té hudbě. Proč máte pocit, že je nepřístojná? Protože neodpovídá době? Nebo vašemu vkusu? Ani mému neodpovídá, přesto ji považuji za skvěle zvolenou. Je tu takový určitý úhel pohledu:

    Za a) je to originální ... punk-rock a rock and roll se v historickém filmu ještě snad nikdy neobjevil a přesně takovéto výstřednosti jsou pro režisérku S.Coppolu poznávací značkou, stejně jako dokonalá vizualita.

    za b) ta hudba neuvěřitelně skvěle reflexuje povahu a charakter Marie Antoinetty. Byla taková rebelská, bohémská, rozevlátá, svá, divoká, veselá drzá a to by se dalo jen stěží vyjádřit hudbou od jejího současníka Mozarta :)

    Za c) Můžeme to brát jako poslechovou paralelu k dnešní době. Jaká hudba by se k ní hodila, kdyby žila dnes?

    + ne všechna hudba je tak rebelská. Objevují se tam klavírní úzkostlivé a něžné pasáže od mého nejmilovanějšího klavíristy DUSTINA O'HALLORANA :-)

    Jinak jsem ráda, že jste se tu o filmu zmínila a musím tak též pochválit blog plný inspirace :)

    Mějte se!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Terezo,

      díky za zajímavý pohled na hudbu k filmu! :-) Recenzi jsem psala krátce po shlédnutí a přiznám se, že si již zpětně na konkrétní písně nepamatuji, ale jsem v tomhle asi trochu konzerva a mám ráda u historických filmů silnou, nadčasovou a dechberoucí hudbu...

      Punk-rock mi zkrátka ani k době, ani k Marii nepasoval...I klasická hudba dokáže vyjádřit mnoho o charakteru postavy, ale chápu, že v tomto filmu to byl jasný záměr a touha po originalitě, přičemž výsledkem je velmi impozantní a moderní pojetí historie. Vjem hudby je pak samozřejmě velmi subjektivní, ale co je hlavní- film rozhodně stojí za to a hudba mu naštěstí na kráse neubrala (ani nepřidala)! ;-)

      Vymazat
  5. Já s vámi samozřejmě souhlasím, co se týče historické hudby. Je to právě ona, která z té doby vzešla a je to právě ona, která tam patří :) Já si na to taky potrpím. Coppola je odvážná, že si troufla vložit do tak propracovaných historických kulis moderní hudbu. Kdyby tohle udělal někdo jiný, už bych se proti tomu asi taky vzbouřila. Ale pro jednou je to zajímavé a mně to přišlo více méně geniální. Váš postoj ale naprosto chápu :)

    Přeji hodně nápadů pro nové články!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za zajímavé názory i za návštěvu blogu! Jsem ráda, že jsem se právě tímto filmem trefila a mohla jsem si přečíst i jiný pohled na věc! ;-)))

      Vymazat
  6. opravdu skvělý tip...uršitě shlédnu!:-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Vaše komentáře! ♥